Jiřího Pytelu
Jiří Pytela v našem ochotnickém spolku působí od jeho založení v roce 2007. Patří k nejvýraznějším hercům, u kterých máte vždy jistotu, že Vás pobaví. Svou povahu tak reflektuje i na jevišti. V roce 2009 se v tandemu s Gabrielou Sehnalíkovou postili dokonce i do vlastní tvorby a pozvedli naše divadlo zase o příčku výš.
Letos jsme společně otevřeli již pátou sezónu našeho ochotnické spolku. Zkoušíme tedy již pátou hru, která se Ti vybaví jako první, když si řekneš ochotníci z Bučovic?
Jako první se mi vybaví hra Výtečníci, která, jak je známo, nám dala jméno, jinak rád vzpomínám na všechny hry, kde jsem si mohl zahrát, protože co hra, to jiná role a co jiná role to originál.
I přes nabitý program a řadu mimo divadelních aktivit sis našel čas a společně s Gabčou Sehnalíkovou jste napsali vlastní hru. Jaké je to být autorem hry, která sklidila úspěch nejen v Bučovicích ale i v nedalekých Křižanovicích?
Popravdě jsem byl docela mile překvapen, ale obavy, jak se bude hra líbit, samozřejmě byly.
Hlavně jsem byl rád, že ji všichni naši kolegové a kolegyně z divadla s nadšením přijali, a protože jsme se s Rejžou to snažili napsat každému na míru, věděli jsme, že to zvládnou.
Vsadili jsme při psaní hry na to, že dnešní publikum se chce především pobavit a nemyslet na každodenní starosti. V naší hře, jak divák jistě postřehl, nešlo ani tak moc o děj, jako o to, aby se člověk zasmál a to se doufám povedlo….snad to nebude naše poslední tvorba, jde jen o to, najít dostatek volného času.
Každý kdo viděl hru Procházka životem si určitě vybaví scénu důchodců na lavičce, která pobavila diváky bezpochyby nejvíc. Někdy je těžké odhadnou reakci diváků, ale čekal jsi před přestavením, že tato scéna bude stěžejní?
Než jsme začali hru hrát, už když jsme ji psali, jsme se u této scény dost nasmáli, takže jsem čekal podobnou reakci i u lidí, tam jsem si taky uvědomil, že role kouzelných dědečků, starých profesorů a vůbec starých dědků mi určitě půjde a co se týče kolegů, co se mnou sdíleli lavičku, viděli jste sami. Tak jsem se při hraní této scény odboural po improvizaci Radka natolik, že jsem se musel začít smát, vím, že by se to hercům stávat nemělo, ale jsme přece jen amatérské divadlo tak co ne?? J
Rád bavíš lidi kolem sebe a to ne jen na jevišti. Dokázal by sis představit, že by jsi ztvárnil dramatickou roli a bavilo by Tě zkoušení takové hry?
Určitě bych si dramatickou roli zahrál rád, abych si dokázal, že umím i něco jiného než roli kašpárka, ať na jevišti či mimo něj, ale jestli by mě to bavilo stejně jak role veselé, to nevím, přece jen mám rád humor.
Jak by podle tebe měla vypadat naše budoucí hra, kterou pro bučovské publikum budeme zkoušet příští rok?
Budoucí hra by měla být opět komedie, která vyrazí lidem dech, zkrátka bomba!!!
Zdraví všechny, váš, náš, ale hlavně svůj Jirka
